PSÍ VOJÁCI

             UMĚLÁ HMOTA

BANDZONE

Pro určitý okruh lidí je Umělá hmota legendou. Legendou hudebně-filozofického směru, kterému se počátkem 70. let zvyklo říkat underground – anebo druhá kultura, což byl jakýsi český ekvivalent dotyčného pojmu. Kultura, která se rozhodla uzavřít ve svém vlastním nedobrovolném ghetu, nenechat se svázat jakýmikoliv direktivami těch mocných nahoře a zcela rezignovat na veškeré kontakty s tzv. kulturou oficiální. První fázi svojí existence skupina ukončila v roce 1978 a ta druhá, která trvá doposud a je zarámována dvěma alby (Barbara – 1991,My dva a kněz – 1993), začala až v září 1989. Umělá hmota v těch letech spočívala v recitované poezii Dina Vopálky, doprovázené rozličným perkusistickým hlukem. Píšťalky, plechovky a vše, co nějak chrastí, vytvářely zvukovou kulisu. Většina koncertů po českém venkově tehdy zpravidla končívala přáním pořadatelů okamžitého ukončení produkce.
Podle Dinových slov dnes Umělá hmota hraje jinak než v sedmdesátých nebo na začátku devadesátých let. Písničky mají jenom stejnou kostru, na který je úplně nový, modernější plášť a muzika je daleko rychlejší, melodičtější a má mnohem lepší rytmiku.
O Umělé hmotě

My, již jsme byli u zrodu kapely Umělá hmota (jež se později rozštěpila na UH II. a UH III.), my víme. Nicméně mám něco říct o UH vám, kteří jste byli příliš mladí, když vznikla, či dokonce jste nebyli ještě na světě. Přezdívka Milana Vopálky, leadera UH, zněla původně Dinosaurus. Později byla zkrácena na Dino, což už na Milanovi uvízlo. Nicméně – a to je úžasné, kapela Umělá hmota – z nejstarších v undergroundu, díky svému reliktu – vykopávce – archeologickému a paleontologickému pozůstatku z byvších dob – Dinovi, přežila veškeré zvraty doby před i po Velkém listopadu. A Dino stále zpívá a tančí, stále má svému publiku, jež neubývá, nýbrž narůstá, co sdělit. Co k tomu můžu říct já: v roce 1975 jsem ve Zprávě ocejchoval Umělou hmotu jako folklór undergroundu. Ale povšimněte si – je i páteří undergroundu.

V lepších časech již dinosauři nevymírají!

říjen 2003 MAGOR
O Umělé hmotě potřetí

Kapela se v posledním období jaksi spiráloviě blíží svému původnímu soundu, zřetelně však o patro výš: po přechodném tvrdém období, kdy Dina několik dlouhých let doprovázelo pouze rockové trio, se do kapely plnoprávně vrací klávesové nástroje i daleko častější hostování spřátelených muzikantů - hudba opět získává na původní hravosti, zároveň ale má promyšlenou kostru i zřetelný "tah na bránu". Vzájemně se tak výrazově přibližuje současná sestava skupiny k té historické, která také občas vystupuje (někdy se znakem "II." za názvem 'Umělá hmota', jindy ne)... i to je jistý projev hravosti. Víte jistě, KTERÁ úháčka vám nakonec zahrají? ;-)

červen 2007, ZdMcQ

    BLAHOBEAT