16.5 2008

100KČ

OD 19.00
RYTÍSKÝ SÁL


OLDŘICH JANOTA


janota_rp01



MYSPACE

Hafo muziky k poslechu



Neúnavný hledač neprošlapaných cest, nezaměnitelný zpěvák a kytarista, básník a přílezitostně i břitký fejetonista Oldrich Janota začal vystupovat v sedmdesátých letech s folkovými baladami. V letech 1977-79 hrál s Jakubem Nohou a dalšími hudebníky v pražské skupině Pentagram . Hledání nových výrazových možností ho vedlo k zalození souboru Mozart K. (1978-81) s nezvyklým nástrojovým obsazením (harmonium, saxofon, mandolína, kytara, bicí) a později k práci s experimentálním rockem a minimální hudbou ve spolupráci s Pavlem Richterem a Lubosem Fidlerem (1981-84). V roce 1985 Janota opustil na cas hudební scénu úplne. Vrátil se tise, za zvuku akustické kytary a tibetských mís Stanislava Dolezala . Koncem 80. a pocátkem 90. let byl clenem improvizacních sdruzení Jiná rychlost casu a Společenství PAN a své první desky natocil za doprovodu viol da gamba Ireny a Vojtecha Havlových . Od pocátku devadesátých let vystupuje Janota predevsím sólově s kytarou. .::..::. .::..::. .::..::. .::..::. .::..::.::..::. Jeho soucasný repertoár tvoří jak písně z počátku osmdesátých let, tak predevším nová, minimalistickými postupy a etnickou hudbou ovlivněná tvorba. Janota si složitými cestami došel k prostotě v hudebním i slovním vyjadřování. Říkejme tomu třeba folkový minimalismus, ale pojmenovat a definovat něco tak křehkého a neuchopitelného je obtížné. Zahloubaný hlas Oldřicha Janoty nás zavádí do velmi subtilního sveta predstav a pocitu, kde kazdé slovo má kouzelnou moc vyvolat dalsí asociace. "Nekdy dokáze clovek vnímat reku jako pramen i ústí zároven," ríká Oldrich Janota. "Sledovat její ubíhající tok, ale zároven ji cítit zastavenou jako reku-bytost ." Tak nějak například vznikala písen Tanečnice. O neuchopitelnosti nevšedního Janotova muzikantství a jeho myšlenkovém světe plném imaginace a zvláštních obrazů se píše tím nesnadněji, čím beznadějněji jim posluchač podlehne. A koho neosloví, tam je jakékoli další přesvědčování zbytečné.

Na soutoku dvou řek
mlhou mezi vlnami
viděl jsem vzlétnout havrany

Dvě temně modré barvy
dva nesoustředné kruhy
stín okolo mé hlavy
hlas do vysoké trávy

Stín padající vody
Šíp okolo mé hlavy

Hlas padající vody
Stín do vysoké trávy

Dvě temně modré barvy
Mezi vlnami dvou řek




SELFBRUSH






Koupelnové dlaždičky v hlavním městě skokanů - krkonošském Harrachově - byly první, kdo koncem devadesátých let slýchal dema Václava Havelky. Taková je minulost. Písničkář vystupující pod značkou Selfbrush v průběhu posledních tří let již dostatečně zdomácněl na pražské klubové scéně. Za tu dobu vydal x nahrávek vlastním nákladem, absolvoval turné po České republice s Terry Lee Halem. Jeho universální schopnosti mu bez problémů dovolují zvládat sólová kavárenská vystoupení s akustickou kytarou, fúzovat folk s elektronickými vlivy nebo být funkční součástí kapely v klasickém rockovém osazení. Tuto poslední polohu zachycuje debutové Selfbrush album - Ghost of a Handshake, které vychází v září 2004 na značce Good Day Records a krátce nato získává mediální podporu Radia l. Ghost of a Handshake za přispění několika hostů spojuje skladatelský potenciál Václava Havelky s hráčskou jistotou multiinstrumentalisty, zvukového aranžéra a potažmo výtvarníka Maťa Mišíka (www.matomatic.com). Právě on - známý svým působením v Tata Bojs či australskočeské formaci Astrometro - má lví podíl na rozmanitosti poloh, jež album skýtá. Od indie rocku přes dřevní folk, alternativní country až do ambientních výšin naivních analogových zvuků. Smog, Wilco, Beck, Tom Waits, Hayden, M. Ward, Sonic Youth, Sparklehorse, Devendra Banhart, Mark Lanegan .. mohla by pokračovat řada personalit, jejichž vliv se odráží v klidně plynoucích skladbách Václava Havelky. Intimní atmosféra tradičního amerického folku provázaná uměřeným novátorstvím a progresivitou charakterizuje i jeho nejnovější projekt - King Self. Srážka názvů Selfbrush a King Vitamin, za kterýmžto titulem se ukrývá americký - v Praze domestifikovaný - laptopový zhýralec a malíř Jeremiah Paleček (www.pagenotfound.info). Činná je taktéž Václavova spolupráce s instrumentálními Some Other Place, pohybujících se v okolí táborského labelu Free Dimension. Ve všech variantách a podobách marky Selfbrush však zůstává konstantní předností samozřejmý a jistý vokální projev Václava Havelky. Zpěvný hlas jakých je na české scéně pomálu s potřebnou dávkou neškolené syrovosti dodává autenticitu osobně pojatým každodenním textům (v angličtině) - třeba o dívce sbírající maliny nebo o mazlíčcích psech, co musí celou noc zadržovat moč.

Blogger Template by Blogcrowds