6.ČERVNA 2009
20:00
VSTUP ZDARMA!!!!
THE POOH
Konečně vyšla deska týhle neskutečný stoner mašině!!!! Eyes Scream In Cream.
info
info
Drzosti THE POOH je těžké oponovat a snadné odolat. Kapela srší uličnickými nápady, kterými plní nejen textovou, ale zejména hudební stránku svého počínání. Zdánlivě ukončená píseň se probouzí k životu, do jiné vstupuje nečekán, nezván westernový motiv… Ve společnosti THE POOH si můžete být jisti, že i návštěva u zubaře („Dental Fuck Song“) se zvrhne v něco nepřístojného – vždyť vrtání je přece v prvé řadě o dírách, že. Ne nadarmo se lascivní frackové THE POOH stylově označují za „chewrock“ [čti: čúræk].
Když THE POOH složí baladu, můžeme si být jisti, že její poselství nebude nepokrytě romantické. Když přijdou s přímočarou rockovou písní, můžeme si být jisti, že nabídne nejednu nevyzpytatelnou „radio un-friendly“ zákrutu. V dekonstrukci už tak na kost ohlodaných písní si mohou podat ruce s americkými QUIPS, ve chvílích větší melodické vstřícnosti evokují MUSE. Syntéza všemožných rockových i alternativních vlivů vytváří svěží, neurvalou podobu pop-rocku. Toto prolínání melodické hitovosti a noise-rockové neprodyšnosti, zvukově nevyzpytatelných a přece okamžitě přitažlivých skladeb má na to stát se novým standardem. THE POOH by se trochy celebritálního lesku zajisté neštítili.
Zatím však THE POOH zůstávají s prsty i jinými tělesnými orgány zamazanými od laciné hořčice a nad věcí a přichází s materiálem, od kterého by dal raději ruce pryč nejeden psychoanalytik. S o to větším gustem se do něj mohou pustit posluchači, kteří toto rockové bláznovství nemusí analyzovat – stačí, když se do něj ponoří.
Více pouštní rock se v evropském středozemí bude hrát jen stěží.
KUSUMAM
Písečtí Kusumam nejsou žádní zajíci. Jen jsou tak nějak nenápadní. Do konkrétní škatulky je nacpete těžko – tu se blíží post-hardcorové syrovosti, tu se zasní v post-rockové ploše, nevyhýbají se zvukovým experimentům ani indiepopovým melodiím. Umí zastavit i nechat posluchače se zamyslet nad zrychlením z nuly na sto. Nesnaží se nacpat všude, na mainstreamových festivalech je nepotkáte. Sami si vydali několik CD-R, aby oficiálně debutovali před necelými čtyřmi lety u brněnských Indies, kdy jsem je taky zaregistroval. Aktuální deska je jen dalším zastavením na dlouhé trati, ovšem o hezkých pár kilometrů dál. -PŘEVZATO musiczone
Recenze na desku Fight With Windmills
drag me pissed
Kapela DRAG ME PISSED vznikla v březnu 2008 na základech kapely Dočasně mimo provoz – DMP. Rozhodli jsme se ponechat hlavní 3 písmena kapely v názvu, jako odkaz na kořeny z kterých jsme vznikli, ale zároveň význam názvu změnit tak, aby se nám více líbil a byl i přijatelnější pro texty v angličtině.
Kapela, hraje v současné době ve složení Marek Štrunc - guitar (ex No Fate), Erik Zelinger(ex Ghost on tuesday), Honza Andreovský (ex UYM, Eastern Star) a Venca Filka (ex Short Time). V tomto složení, jsme odehráli několik regionálních koncertů, a to většinou podle aktuální nálady všech členů kapely. Na přelomu dubna a května 2008 drag me pissed natočili studiové demo, především pro svoji potřebu. Při tvorbě demosnímku nechali členové drag me pissed krystalické mřížky svojí tvorby otevřené, nesvazovali se žádným stylovým pojítkem a vznikla nahrávka, která dala vývojem kapele přirozenou tvář. Drag me pissed v současnosti připravují materiál na regulérní album (více viz aktuálně). Většina skladeb je zákonitě ovlivněna především muzikou, kterou sjíždíme a máme rádi. Styl co hrajeme jsme detailně neřešili, neboť to pravděpodobně vůbec nemá smysl, ale obecně je možné napsat, že hrajeme smrdutý chebský EMO – HC.
Fanouškům díky za podporu a kritikům za kritiku, sledujte aktuální dění.
drag me pissed
Pozn: Smrdutý chebský EMO – HC – obecné označení (většinou zbytku ČR) pro kapely, které produkují zevlácký HC na kořenech kapel Yaphett Kotto, Kylesa, Van Pelt, Grade, Amanda Woodward, Aussitot Mort a další. Většina nejšikovnějších členů těchto kapel jsou zevláci, kteří když přijdou na zkoušku tak zásadně s igelitkou a bez strun. Bez jejich invence a povahy by však tyto kapely nebyly to co jsou.